
Co je kamarád?
21. září 2011 v 17:16 | dreaming-girl | Mé úvahy, myšlenky a zkušenosti
Komentáře
Evelin, já ti tak strašně děkuju, že navštěvuješ tenhle blog a že do něj píšeš tyhle úžasný, dlouhý komentáře.
A NEJSI rypna. Já ocením i to, že jsi si článek přečetla a napsala pozitivní hodnocení... :))
Mám na to asi podobný názor. Jasně, "Dan" je skoro ideální kamarád, ale občas bych radši byla úplně sama... Máš pravdu, nikdo, ale opravdu NIKDO nám neporozumí a neutěší nás víc, než my, smai sebe...
Pěkný článek.! opravdu moc.! Mám na tohle úplně stejný názor.. Opravdou kamarádku bych řekla že mám, ale spřátelily jsme se až tak blíž na začátku tohoto roku, předtím sme se spolu bavili v 6 třídě..ale bylo to takové to obyčejné.Teď v 9 musím uznat že je to úplně na jiné úrovni.Můžem se spolu bavit o vše, máme stejný smysl pro humor, takže většinu času stráveného spolu se smějeme :D Dokáže mě povzbudit,poradit mi pomoci a tak dále :)jsem strašě ráda že ji mám.. Jinak některé to kamarádství ani nepochopím, třebas že se někdo s někým baví jen kvůli peněz a za zády ho pomlouvá, zvlášť k tomu nechápu ty lidi co to tolerují.
Jinak mě tenhle článek velmi zaujal a určitě piš dál ráda si něco přečtu :)Kdyžtak se mi ozvi :)
[4]: Děkuju... Kouknu se velmi ráda na tvůj blog, jsi mi velmi sympatická :)
Máš moc pěkný článek dreaming-girl.. Vážně mě zaujal a mám pocit, že něčím podobným jsem si prošla i já. Stálo mě to jinak spoustu hledání a poznávání, než jsem objevila tu opravdovou kamarádku, ale stálo to za to. Sice to není kluk, ale holka, které můžu taky věřit a vím, že by mě nikdy nezradila :)) Jestli budeš mít zájem tak se koukni na můj blog. :))
(Tenhle článek mi přišel hodně profesionální. jde na ně vidět, že ráda píšeš, protože mám pocit, že jsem neobjevila ani jednu pravopisnou hrubku... :D Jj, já vim, jsem rypna.)
Jestli mám opravdového kamaráda? Plánuju na to napsat článek. Řekla bych, že nemám, protože ke mně nikdy nikdonebyl 100% upřímný. Nikdy jsem nemohla říct, že ten a ten člověk mě nikdy nezradil, vždycky stál při mě - ne.
Když se nad tím tak zamejšlím, tak jsem v životě prožila hodně kamarádských vztahů, ale ani jeden z nich nebyl plně založený na absolutní důvěřivosti a otevřenosti. Vždycky jsem mohla říct to velké ALE, které se nad náma vznášelo jako hroznej strašák.
Ano, ano, ano, tenhle kamarád je super, ALE...
Chápeš? Myslím, že žádnej člověk není 100% upřímnej tak, aby si zasloužil říkat si kamaráda na život a na smrt. A myslím, že takoví jsme všichni, jenom jsme tu zrádnou neupřímnost v sobě ještě neobjevili.
P.S.: Sorry zas za dlouhej koment.
P.P.S.: Pokud se mě budeš chtít na něco zeptat, klidně se ptej. ;)