MOJE SÉGRA - Obchod

27. září 2011 v 19:11 | dreaming-girl |  Mé povídky
Je tady druhá kapitola z příběhu MOJE SÉGRA. Tato kapitola se jmenuje Obchod. Doufám, že se začtete a že se vám tato kapitola bude líbit...

"I kissed a girl, i liked it …" zní z rádia. Markétka se vzadu připoutaná na sedačce vrtí do rytmu . "Už tam budem mamí?" zeptá se po skončení. "Za chvíli, žabičko," odpoví Klára a ztlumí rádio. Prahu zná jako své boty. Cestu do obchodu Kuchyňské potřeby by zvládla i poslepu. Jak by ne, vždyť tam jezdila skoro každý týden, jelikož měla kartku věrného zákazníka a tím pádem i spoustu slev, ale také proto, že hned vedle stál obchodní dům, ve kterém byl obchod H-M ve kterém pracovala. Byla manažerkou poboček H-M v České republice. V Praze byla největší H-M v České republice a tam měla také Klára kancelář. "Hurá!" Vykřikla hlasitým hlasem Markétka. Bylo jí šest, ale duši měla jako tříleté dítě. Konečně totiž zastavily na parkovišti. Markétka vycupitala z auta se svou nejmilejší panenkou jménem Maruška v ruce. Maruška byla panna s dlouhými černými vlasy pod zadek, měla modré oči a spoustu šatiček, sukýnek, halenek, bot sportovních i střevíčků, Spoustu ozdob do vlasů, ale hlavně celý velký pokoj a v tom pokoji měla své hračky, skříň na oblečení, postel a spoustu dalšího nábytku. Markétka ji dostala k narozeninám, ale některé oblečení a nábytek se muselo dokoupit. Markétka si Marušku bere všude. Dokonce pro ni jednou udělala i pozvánku na svou oslavu a při Štědrém večeru dostala Maruška spoustu dárků. Vešly do budovy. Byl to modře natřený dům se spoustou oken. Markétka tam chodila moc ráda, protože tam byla moc hodná paní, která jí vždycky dala bonbónek nebo čokoládu a občas lízátko. Ta paní se jmenuje Eva Květinová. Je jí 33 a krom toho, že vede obchod Kuchyňské potřeby, pracuje jako spisovatelka knih pro dospělé. Klára se na ni obrací vždy, když dojde JAR, doslouží pánev nebo potřebuje jako dnes něco pro Markétku. "Ahoj Evi! Jak se máš? Byla jsi včera na tom koncertě Martina Chodůra? Nikde jsem Tě tam neviděla." Eva na ni kouká a neví, jakou otázku má zodpovědět dříve. Eva je klidná povaha, ne jako Klára, která někdy mele páté přes deváté. A tak Eva pronese: "Ano byla jsem na koncertě, ale je možné, že jsi mě tam nepotkala, protože tam bylo asi milión lidí." "No jasně, to mi nedošlo," řekne hned Klára ani nenechá Evu ani vydechnout a pokračuje dál: "Ten koncert byl fakt super. Hele, nemáš tady někde nějaký chlebníčky? Markétka jeden ztratila a neví kde, tak jsem si říkala, že ty tu určitě nějaké mít budeš. A Markétka si určitě vybere, viď Maky?" Teprve teď si Eva všimla Markétky, kterou není přes vysoký pult ani vidět a navíc Klára tak mluvila a mluvila, že ani nepustila Markétku ke slovu. "Hm, ano, chtěla bych chlebníček," řekne Markétka tichým hlasem. "A jaký by si chtěla?" zeptá se Eva s úsměvem pohlédne na Markétku. "Žlutý s kočičkou," řekne Markétka opět potichu. "A chtěla bys k tomu láhev?" "Asi jo, jestli jí máte." "Určitě," pronese opět s úsměvem Eva, "našem obchodě je všechno," a zmizí za závěsem hledat nový chlebníček a láhev. Po chvíli je opět zpátky a v rukou má chlebníček i láhev. "Jé, ten mi budou holky závidět!" vykřikne Markétka a uchopí chlebníček i láhev do ruky. "Markét, co řekneš?" zeptá se Klára. "Děkuju," zazpívá Markétka. "Nemáš zač," zazpívá po ní Eva a dá jí do ruky čokoládu. Markétka s úsměvem odchází. "Počkej u auta, Maky," zavolá za ní Klára. Kolik jsem dlužná? "Bez slevy 150 Kč, se slevou 100 Kč," odpoví Eva jako robot a zasměje se. Klára odchází a myslí si: "Ta Eva je dneska nějaká veselá.
Co se dál stane, to se dočtete příště...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama