MOJE SÉGRA - Dětský domov

11. října 2011 v 14:52 | dreaming-girl |  Mé povídky
Je to sice něco zpátky, možná si někdo z vás už úplně nepamatuje, ale každopádně, další kapitola příběhu MOJE SÉGRA se vám právě naskýtá k přečtení. Pokud se vám vytratil děj z minulé kapitoly, můžete si přečíst minulou epizodu (To víte, naučila jsem se vkládat odkazy...) Ale teď už vás nechám ponořit se do děje, který prožívá Markétka v dětském domově...

Markétka ještě nikdy nebyla v dětském domově. Monika jim ukázala každou místnost. Nejdříve šly do kuchyně. Nikomu nevadilo, že Monika provádí děvčata po domě, když je návštěvní den. Naopak byly rády, že za Monikou někdo přišel. "Kde má pokoj ta Evička Klouzká?" Zeptala se Markétka, zatímco si prohlížela jmenovky na pokojích. Číst neuměla, ale chtěla vypadat, jako že už číst umí. "Tady" odpověděla Monika a ukázala na dveře, na kterých bylo napsáno: Eva Klouzká 7.12.1999. "Proč jsou tam ta čísla?" zeptala se Markétka. "To je datum narození," odpověděla znalecky Monika a zaťukala. "Zítra má svátek," poznamenala ještě. Ozvalo se "Dále" a vstoupily. Opravdu, Evička Klouzká měla dlouhé blonďaté vlasy a modré oči. V jejím pokoji bylo uklizeno. "Vypadá to, že je pořádná," pošeptala Markétka Janičce do ucha. Jakmile je Eva uviděla, překvapeně na ně pohlédla. "Kdo to je? Chcete mi gratulovat k svátku? Tak dobře. Jenom chvíli počkejte, trochu se upravím." Přiskočila k zrcadlu a uvázala si do vlasů mašli, kterou si koupila za peníze vydělané za práci v kuchyni. "Hezká, že?" Natočila svou hlavu tak, aby jí bylo na mašli vidět a usmála se. Vypadala jako mrkací panenka. "Evo, My ti ale nejdeme popřát," vytrhla ji ze snu Monika. "Proč sem teda chodíte?" Zeptala se otráveně a pohlédla na Moniku. "Chci ti někoho představit. Tohle je Markétka Sklenářová. Je jí 6 let a chodí do první třídy." "Chceš bejt moje sestřička?" zeptala se Markétka a začala se na Evu zubit. "Tebe a mít za sestřičku? Takovýho kňouravého fracka?" opáčila Eva se a nakrčila nos. Markétka cítila, jak se jí hrnuly slzy do očí. "Sama seš ukňourananej, namyšlenej, sobeckej rozmazlenej fracek, náno nánovitá!!!" Zaječela a vyběhla ven. "Maky!" Monika se dala do běhu. Zastihla ji až na záchodech. Byla u umyvadla a vyděšeně koukala do rohu. Monika se tam také podívala a pochopila. Stála tam Maruščina parta.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 restless restless | Web | 11. října 2011 v 18:36 | Reagovat

Ta Eva je rozmazlená, až to hezký neni. :D Tahle část je skvělá, Dájinko. Už jsem ti řekla, že se jmenuju Monika?

Jo, další část bude skvělá! To jak tam dostanou na držku, viď? :D :D

2 dreaming-girl dreaming-girl | Web | 11. října 2011 v 18:41 | Reagovat

Moniko, ne že by si mi to řekla, ale já jsem se to tak nějak dozvěděla, pomocí zpráv z e-mailu atd. Nejsem hloupá... ;-)

3 restless restless | Web | 11. října 2011 v 18:43 | Reagovat

[2]: Tak jsem to nemyslela!! ???  Nechtěla jsem říct, že si hloupá!

4 dreaming-girl dreaming-girl | Web | 11. října 2011 v 19:32 | Reagovat

Ale ne, to já jsem to tak ani nemyslela. Měla jsem tam dát uvozovky, aby jsi nemusela mít obavy, viď?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama