MOJE SÉGRA - Úklid

3. října 2011 v 20:04 | dreaming-girl |  Mé povídky
Tak a vemte lux, hadr a do práce! Čemu se divíte? Není snad v nadpisu úklid? Ne? Tak si ho ještě jednou přečtěte! Je tam? Je!

Ale protože je tam taky nadpis MOJE SÉGRA, vy už určitě víte, co to znamená. Pokračování! Pokud si nepamatujete, co se minule stalo, v rubrice Píšu, píšeš, píšeme najdete komplet. Jelikož vím, že sem chodí pořád noví lidé, možná jim to trochu pomůže. Teď se ale už plně pustíme do čtení, co říkáte? Takže smetáky, mopy a do práce!!

Byl čtvrtek a Markétka se právě vrátila ze školy a chystala se pustit si film. Žádný film mladá dámo! zarazila jí Klára. Proč ne? Víš, co jsi o víkendu slíbila! Co? No že umyješ a utřeš nádobí, vyluxuješ a v koupelně by se mělo vytřít! vyjmenovala Klára a vypla televizi. No jó pořád! Urazila se Markétka a šla si pro vysavač. Klára usedla na pohovku a televizi si opět pustila. Dávali dobrodružný film o lovcích pokladů. Markétka zatím luxovala v mámině ložnici. Kdyby byla sestřička, dělala by to ona, povzdechla si a odtáhla lux do vedlejšího pokoje.
Odpoledne bylo velmi náročné. Byl čtvrtek a v celém dětském domově se uklízelo. Jen Monika neuklízela a ležela na marodce. Byla skoro celá ovázaná. Zachránila ji Anička Jeřábková. Ne, že by jí odtáhla za jednou z vychovatelek, na to jí neměl nikdo dost rád. Když přišla do koupelny a uviděla Moniku od krve a na zemi, zařvala tak silně, že to uslyšela Rozárka. Rozárka byla nejhodnější vychovatelka ze všech. Okamžitě přiběhla do koupelny a Moniku odnesla na ošetřovnu. Na otázku, co se jí stalo, řekla: Podjela mi noha praštila jsem se o umyvadlo, nemohla přece říct, že ji Marie zmlátila, nikdo by jí nevěřil, a i kdyby věřil, dostala by od Marie další nakládačku. To bude lepší lhát než nechat se zase zmlátit. Upadla do spánku a zdálo se jí o ženě, dítěti a velmi velkém domě s krásnou obrovskou zahradou. Utíkala k té ženě a objala ji. S holčičkou si daly pusu a take se objaly. Tenhle sen se jí teď zdál každou chvíli. Jako by cítila, že ji někdo potřebuje a že někde nedaleko je člověk, který ji má rád a který ji chce za sestru.
Mamí, mám vysát i šatnu? Zvolala se Markétka. Z jejího hlasu byla slyšet únava. Už nemusíš Markétko, ale ukliď lux. řekla Klára. Taková pohoda! Dcera uklízí a díky moderní technice měla na stole kávu a zmrzlinový pohár. Jé já chci taky! Vykřikla Markétka, když napochodovala do obýváku a uviděla pohár. Tak si ho udělej, máš za sebou hodně práce, řekla Klára a zívla. Markétka přistoupila k přístroji. Za chvilku si taky lebedila na gauči a s chutí polykala zmrzlinu i ovoce. Polkla. Ten pohár je skvělej mami! Říkala, zatímco si nabírala lžičku limetkové zmrzliny. Jo jo, za to poděkuj moderní technologii, pochvalovala si Klára život v této době.
Monika by ale život radši hodila za hlavu. Protože i život bezdomovce by Monika ocenila. Proč? Protože by jí nikdo nemlátil, nikdo by jí nenadával, všechno by bylo v pohodě. Ne úplně v pohodě, ale rozhodně víc než teď.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama