Počítám... 10. část

26. listopadu 2011 v 13:39 | dreaming-girl |  Mé povídky
A po delší dobu zase Počítám. Po nějaké chvíli jsem se rozhodla, že tenhle příběh bude věnovaný Krev Je Život, která už si ho nebude moci přečíst, protože s blogem končí. Je mi to moc líto a proto jsem se pro tohle rozhodla. Snad se bude líbit i vám...


Ležela na posteli. Pod hlavou měla polštář, v povlečení s jemnými, oranžovými kytičkami. Táta byl nejspíš v práci. Koupelnu měli hned vedle ložnice a ona si už asi stačila smýt tu masku. Teď dala průchod slzám. "Mami?" Zašeptala jsem ještě jednou. Nehybně ležela. "Mami, promiň, já vím, že jsem tě teďka rozesmutnila, že jsem to rozházela a všechno jsem pokazila, ale podívala jsi se na to někdy z mé stránky? Chci říct, že mě to vadilo, že mě táta bil, bylo to ponižující. A navíc ty jsi se o mně v podstatě nezajímala. Jasně, měla jsem ti to říct, ale ty bys neposlouchala. Protože jsi měla plnou hlavu telenovel a… Já se chtěla zabít, mami. Jak jsem byla tenkrát pryč, byla jsem opravdu v kavárně. A hledala jsem si tam všelijaký způsoby sebevražd. Když jsem ráno nebyla doma nebo večer, byla jsem na mostě. Když ti zmizeli boty na podpatku, měla jsem je na sobě a doufala jsem, že klouznu a spadnu. Ten večer jsem už padala, když mě chytla Cindy. Nejdřív jsem jí odmítla a obořila se na ni, protože mi nikdo nerozuměl, ale pak… Přejelo mě auto a já z toho vyvázla. Měla jsem vztek, že mě to neusmrtilo, ale co, řekla jsem si. A vydala jsem se k Cindy, protože domů jsem nehodlala vkročit. Ona mě přijala a perfektně se o mě postarala - dokonce mi i pomáhala ve škole. Často jsem v ní nebyla, dřív. V kumbále, kde měla uklízečka čistící potřeby, jsem měla zbraň, pistol. Víš, jak táta bojoval, já mu jí šlohla. A chtěla jsem se zabít. A Cindy mě z toho dostala. Ani nevíš, jak jsem jí vděčná. A proto… Zůstanu tady." Máma se na mně překvapeně podívala. "Opravdu?" Zasípala. Chvěl se jí hlas. Přikývla jsem. Chvíli zůstala stát jako socha, ale pak… Se mi vrhla kolem krku. Začala se smát a pořád mi šeptala, že mě má nejradši na světě, že by hrozně moc ráda, abychom si rozuměli a že udělá cokoli. A já byla zase šťastná.

Odpoledne se vrátil táta. Když mě uviděl, strnul. Myslela jsem, že mě zase začne bít, ale on mě radostně objal. Máma vařila večeři, tentokrát ne z televizní kuchařky. Byl to rodinný recept, po babičce. Už nesledovala televizi, ne, protože život je důležitější. Čas teď trávil šitím nebo čtením. Hodně jsme si začali povídat, o všem, co se mi kdy stalo. Několikrát jsme si taky jenom tak sedli nad fotkami - a strávili jsme u nich celé odpoledne. Hodně jsme se smáli a když na to přišlo, byl s námi i táta. S Cindy jsem se vídala ve škole. Vysvětlila jsem jí, že teď nějakou dobu chci být jenom s rodinou. Měla z toho radost. Velkou radost. Seděli jsme spolu a já se začala učit. Všechno bylo najednou celkem lehký, jakoby se po tom všem na mě usmálo štěstí. Našla jsem si taky novou vášeň - psaní. Pustila jsem se do toho s takovou vervou, že jsem brzo měla knihu, o svém životě. Vydali mi ji - a já byla šťastná. Měla jsem rodinu - a byla jsem šťastná. Měla jsem Cindy - a byla jsem šťastná. A když jsem počítala, nepočítala jsem už vteřiny před sebevraždou. Ne, počítala jsem, kolik štěstí mám. A nemohla jsem se dopočítat. A to už jsem patřila mezi chytré, ba dokonce nejchytřejší žáky ve třídě.

Počítám.

KONEC!!!
Tak co, líbilo se? Děkuju za komentáře, hodnocení a aktivitu, brzo nejspíš začnu psát další. Takže se máte na co těšit...

P.S. Omlouvám se, že jsem to zařadila do Téma Týdne, to bylo omylem, ne promyšlený tah... Ale už je to spravené...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Blonde Blonde | E-mail | Web | 26. listopadu 2011 v 15:55 | Reagovat

Je to pěkné, mám ráda šťastné konce.  Hned jsem se musela podívat i na ty starší. :)

2 Ebolin Ebolin | Web | 26. listopadu 2011 v 16:14 | Reagovat

Už se těším na další..Ale já už nevím, co by tam mohlo být za zápletku :-) No ale je to bombastický!
Můžeš psát další a další povídky, nemusí to být jenom tahle ;-)

3 dreaming-girl dreaming-girl | Web | 26. listopadu 2011 v 16:16 | Reagovat

[1]: Tak to jsem ráda... :)

[2]: Ale ne, myslela jsem to tak, že budu teď vymýšlet novou povídku, rozumíš? :)

4 restless-girl restless-girl | Web | 26. listopadu 2011 v 17:02 | Reagovat

Jé, no to je nádherný. :-) Fakt se mi to líbilo, a doufám, že brzo bude další povídka! :-) :-)

5 Ebolin Ebolin | Web | 26. listopadu 2011 v 17:07 | Reagovat

[3]: OK, teď vymýšlej nějakou romantiku nebo nějaké fantasy ;-) abych se odreagovala od reality

6 dreaming-girl dreaming-girl | Web | 26. listopadu 2011 v 17:13 | Reagovat

[4]: Bude, dám vám sem anketu, co chcete, protože Ebolin už si zahlasovala, jak lze vidět :)

[5]: No, tak to se uvidí podle hlasu čtenářů... :))

7 lonely-forever lonely-forever | E-mail | Web | 26. listopadu 2011 v 17:17 | Reagovat

unavená .. no to ani nevim proc a nastvana natocila jsem video videoodpoved ale nejak mi nejde na blog ani na youtube

8 restless-girl restless-girl | Web | 26. listopadu 2011 v 17:18 | Reagovat

[5]: Jasně, zkus romantickou fantasy, Dáji, ty mám nejradši!

9 dreaming-girl dreaming-girl | Web | 26. listopadu 2011 v 17:26 | Reagovat

[7]: Aha... Tak to jo, to naštve :(

[8]: Dobře, tak já sem tu anketu dám, ju?

10 Naty-sweet Naty-sweet | Web | 26. listopadu 2011 v 21:22 | Reagovat

Dokonalý!!Sem moc ráda,že to dopadlo tak hezky :))

11 dreaming-girl dreaming-girl | Web | 26. listopadu 2011 v 22:36 | Reagovat

[10]: Asi nejsi jediná... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama