Magicall - 4. část

14. prosince 2011 v 19:17 | dreaming-girl |  Mé povídky
Snad se líbí... Pište jakoukoliv (konstruktivní, prosím vás, "je to hnusný", to neberu, promiňte, ale to neberu jako názor, to samé u "pěkné") kritiku nebo rozumný názor (viz. závorka), protože to je pri mně důkaz, že to čtete... Děkuji.


Neměli jsme odpoledku. Škoda. Chtěla jsem s Adamem strávit ještě alespoň další dvě hodiny. Byl tak skvělý a ochotný, že jsem se až divila, jak se ke mně může takhle hezky chovat. Když zazvonilo, zvedl mi židli a zametl pod naší lavicí, i pod mojí půlkou. Byly to ty nejobyčejnější možné věci, ale já z nich byla tak na větvi, že jsem mu snad stokrát děkovala. Když jsem dorazila k šatnám, dostihla mě Katka. Uplivla si mým směrem, zamumlala pár hodně sprostých nadávek, pak do mě vrazila a odešla. Učebnice, které jsem držela, mi samozřejmě spadli. Hbitě jsem se pro ně zvedla, když tu mi v tom spěchu spadl můj stříbrný řetízek. Vyjekla jsem. V tu chvíli se mi zdálo, že potřebuju brýle. Musela jsem ho najít a tak jsem si dřepla na kolena a začala jako blbá šmejdit ve všech dírách a mezi přezůvkama. Nemohla jsem ho ale spatřit. Byl to ten nejskvělejší řetízek na celým světě. Byli na něm opravdický malý diamanty a taky to bylo pravý stříbro. Ty diamanty tvořily nápis Emma. Rozbrečela jsem se. Dostala jsem ho od mámy, když jsem se narodila. Od narození mi ho prý každý den ukazovala a já byla celá hotová z toho, jak se krásně blyštil. Ve svých sedmi letech jsem ho začala nosit. Chodila jsem tenkrát do první a tenhle můj talisman mě provázel všude sebou. A teď jsem o něj přišla. Zakvílela jsem. Schoulila jsem se na podlahu, na chvíli zavřela oči a… "Losková, co to tam děláš?!" Zvolal někdo ostře. Kratinová. Tu jsem teď potřebovala. "!N…Nic, paní profesorko," zamumlala jsem. "Tak vstaň. A jdi, ty nemehlo!" Okřikla mě. Ještě jednou jsem věnovala pohled šatně s dojmem, že ho uvidím. Ale nic. "Pojď!" Vyštěkla. "Když to neumíte, půjdete se mnou! A já si ohlídám, aby jste se sem už dnes nevrátila!" Popadla mě a odvlekla, jako nějakého prvňáčka, až do jídelny. Fronta byla až k parkovišti, venku k parkovišti. Vzdychla jsem a stoupla si do řady. Přede mnou stál nějaký druhák. "Já si jenom půjdu odložit věci, jo?" Zeptala jsem se ho. "Drž mi místo," dodala jsem ještě a vypařila se. Hodila jsem si věci na jednu z těch šíleně starých a vybledlých laviček a bunda spočinula vedle ní. Hned mi jí někdo zaházel další taškou a pak se přihrnul další, ale co jsem měla dělat, takhle to tu prostě bylo. Povzdychla jsem a šla zase ven, abych se vrátila do fronty. Na konec. "Hej, Em!" Sykl někdo. Otočila jsem se. Adam.

Stál někde na začátku, skoro u výdejového pásu. Gesty mě vybízel, abych šla k němu. Váhala jsem. Ale jenom chvíli. Pak jsem si řekla, že mě maximálně dá na konec, na kterým jsem měla být a šla si tam stoupnout. Přede mnou stála Katka. Triumfálně jsem se na ní usmála a poděkovala Adamovi. Vzápětí se ale rozlehl její pištivý hlas: "Ona předbíhá! Prosím, ona předbíhá!" Rázem tu byla učitelka. Vrhla na mě udivený pohled a pak zašeptala: "Je to pravda?" Vypadala přísně. Vyschlo mi v ústech. "Co teď," zašeptala jsem si v duchu. "Není to pravda, ta dívka lže," ozvalo se pevně. Adam, zase. Už zase mě zachránil. Nebo se o to alespoň snažil. Učitelka se nevěřícně zahleděla do jeho božských očí. "Jak se jmenuješ?" Zasyčela. "Adam, Adam Kroutil," odpověděl. "Jsem tu nový, dnes jsem nastoupil," dodal. "Aha," přikývla, "tak tedy dobrá. Mladá dámo," otočila se ke Katce, "sama jsi slyšela, že lžeš. Tento kluk by těžko mohl s někým navázat známosti, když je tu poprvé. Ta dívka tu prostě stála." Byla to absurdní úvaha, ale v tuhle chvíli mi to nevadilo. Katka něco zablekotala a učitelka potom odešla s křikem "nepředbíhej!" k jinému človíčkovi. "A máš to," dodal Adam směrem ke Katce. Bylo vidět, že jí nenávidí. Ale ještě pořád nebylo úplně dobře vidět, proč to udělal. "Chová ke mně skryté sympatie?" Prolétlo mi hlavou. "Ne, to ne, udělal to z milosti. On by se do mě nikdy nezamiloval…"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Naty-sweet Naty-sweet | Web | 14. prosince 2011 v 19:26 | Reagovat

Jsem první :)) No co ti k tomu napsat..Já vážně nic lepšího nevymyslím..Je to dokonalý!!Já od tebe povídky miluju!!Už se moc těším až ti ta knížka vyjde :-)

2 Ebolin Ebolin | Web | 14. prosince 2011 v 19:28 | Reagovat

Když jsi psala, že bys chtěla kritiku, pokusím se něco napáchat ;-) O_O

Ve své podstatě se mi to líbí, je to opravdu takové, jako v běžném životě. Ten pocit štěstí a zamilovanosti i z těch nejmenších příznaků laskavosti znám - minulý rok jsem šíleně zbožňovala jednoho kluka a měla jsem radost, když na mě třeba jen promluvil, nebo se o hodinu otočil a usmál se na mě.
Teď jedna výtka - podle mě si učitelé nemůžou dovolit nadávat takhle žákům. Jo, není na tom nic špatného, ale takhle by je seřvávat neměli :-?
No, možná je tam ještě něco, ale já vždycky najdu chybu a jakmile vidím jinou, na tuhle zapomenu ;-) :-?
Každopádně se mi to líbilo ;-) :-)

k tvému komentáři - no jo, do školy. Já bych to taky takhle nikdy asi neudělala, ale co naděláš. Musí tam být rozměr, barva, popis, funkce a důvod oblíbenosti 8-O

3 girl in obscurity girl in obscurity | Web | 14. prosince 2011 v 19:47 | Reagovat

Moc moc hezký!! dobrá už nepíši pěkný....
Fronta na oběd - ma základce každou chvíli - viŤ...?
Jsem zvědavá na další část... :-)

4 girl in obscurity girl in obscurity | Web | 14. prosince 2011 v 19:49 | Reagovat

[3]: * na základce....

5 Satine Satine | Web | 14. prosince 2011 v 20:17 | Reagovat

Ale jo, určitě se do ní zamiluje! :-D A to s tou frontou moc dobře znám. Nejhorší je, když máme učitelku, se kterou končíme hrozně pozdě, a pak jsme samozřejmě na konci kilometrové fronty. Když se pokoušíme předbíhat, tak to na nás ty malý děcka řeknou a učitelka nás pošle zase do zadu - hlavně, že když jsme byli malý my, tak nás deváťáci předbíhali pořád a nikdo to neřešil!

6 dreaming-girl dreaming-girl | Web | 14. prosince 2011 v 20:27 | Reagovat

[1]: Děkuju, teda jestli vyjde... :)

[2]: Děkuju. To s těma učitelama - existujou podle mně takoý případy, obzvlášť v knížkách... Ale děkuju za rozumnej názor, potěšila jsi mně tím komentářem :)

[3]: Ano, fronta na oběd je z vlastní zkušenosti. U tebe mi nevadí, že píšeš "pěkný" nebo "dobrý", protože u tebe taky vím, že ty to čteš. Ale když mi to dá někdo neznámý, tak je tomu těžko věřit...

[5]: Mně se předbíhání většinou povede - nějaká dobrá duše se tam vždycky najde. :) Děkuju za názor, těmhle komentářům já říkám opravdové :)

7 Blonde Blonde | Web | 14. prosince 2011 v 20:42 | Reagovat

Tak měla jsem na to jenom půl hodiny a bylo to na téma teorismus, ale ty ještě na taková téma nejsi........
Jinak příběh je pěkný, ale není to šálek mého čaje, takové příběhy mě moc nebaví, ale píšeš moc pěkně

8 dreaming-girl dreaming-girl | Web | 15. prosince 2011 v 15:09 | Reagovat

[7]: Děkuju... Myslím si, že na to téma jsem zralá, ale tak ty mě tolik neznáš, viď, tak nemůžeš to takhle... Ale nic, žádné konflikty.

9 Perly Perly | 16. prosince 2011 v 17:52 | Reagovat

Promiň,ale mě se to tvé psaní moc nelíbí.Máš to až přehnaně útržkovaný.
Mě se to tedy nelíbí až tak moc jako všem.Jinak promiň za kritiku jsem zklamaná tvé příběhy o sestřičce byli lepší.

10 dreaming-girl dreaming-girl | Web | 16. prosince 2011 v 22:15 | Reagovat

[9]: Nejsem zklamaná, je na to rozdílný názor... To s tou sestřičkou, upozorňuji, bylo dost dětinský, ten příběh možná měl hloubku, ale bylo to dost bizarně napsaný, tak nevím, jestli se ti to líbilo kvůli tomu, že to bylo s tou jednoduchostí... Ale líbí se to, já jsem s tím spokojená a nehodlám to rušit...

11 Ebolin Ebolin | Web | 17. prosince 2011 v 9:33 | Reagovat

Vidíš, vidíš - máš krásné komentáře, plné kritiky, pochval i toho ostatního - vše co chceš ;-)
:-) Jinak s tou frontou na obědy souhlasím, u nás je to každou chvíli :-)

Děkuji moc za tvůj komentář, i já se moc ráda vracím k tobě a vždycky si ráda přečtu cokoliv :-D
Myslím, že články přidáváš často, hlavně mají smysl - né, jako ty moje ;-)

12 dreaming-girl dreaming-girl | Web | 17. prosince 2011 v 15:33 | Reagovat

[11]: Sakra, to jako myslíš vážně? Musím si dát nějaký nový start, aby to tu za něco stálo...

13 KSM KSM | Web | 17. prosince 2011 v 16:14 | Reagovat

[9]: Každý píše jak cítí. Pro mě to není zas tak špatné...ujde to... :-)

14 Ebolin Ebolin | Web | 17. prosince 2011 v 17:13 | Reagovat

[12]: Né, to nemusíš ;-)
Díky za pochvalu...Já ta jména vždycky nějak vymyslím z několika písmen a neřeším, že nemají smysl :-? :-)

15 dreaming-girl dreaming-girl | Web | 17. prosince 2011 v 21:37 | Reagovat

[13]: Děkuji, že se zastáváš...

[14]: Mají, jou krásná... :)

16 Sušenka Sušenka | E-mail | Web | 28. prosince 2011 v 21:34 | Reagovat

To je zajímavý ... :)
Bude pokračování, že jo?! PROSÍM :D

Moc hezky to píšeš ...a dobře se to čte ... :)

17 dreaming-girl dreaming-girl | Web | 28. prosince 2011 v 21:44 | Reagovat

[16]: Bude, kousek už jsem napsala... Ale dám to sem až po "změně" :)

18 elsabeth elsabeth | Web | 29. prosince 2011 v 9:40 | Reagovat

:) :) je to roztomilý.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama