Zoufalá...

5. února 2012 v 12:02 | dreaming-girl |  Téma týdne
"Zlato, rychle, ten stěhovák tu bude každou chvíli!" zašveholila máma z kuchyně. "Vždyť jo!" vykřikla jsem naštvaně a svalila se na postel. Bylo mi na zvracení. "Proč zrovna já?" vzlykla jsem do polšátře. V mé duši se teď chopilo žezla Zoufalství. A nebylo to vlastně jenom teď. Zoufalství se ve mně zabydlilo už od narození. A že by se mu tam nelíbilo? Chybná myšlenka. Líbilo, a jak. Jinak by ve mě nezůstalo celý život a taky tu chvíli co jsem nasedla do auta a jela vstříc novému domovu. V jedné ruce jsem držela Wendy, což byla moje plyšová kočka, a v druhé svůj deník.

Milý deníčku,
Ani nevíš jak špatně mi teď je. Sedím v autě. Wendy je tu se mnou, ale co na tom, když do mě máma hučí "Uvidíš, že si tam najdeš spoustu kamarádů" a táta zase neustále mele něco o tom, jak to tam je úžasné. Ne že bych se netěšila, vždyť mě tam nic nedrželo. Žádný kamarád, žádná dobrá duše, žádná zahrada, kde bych mohla odpočívat, prostě nic. Ale co když to v mém novém domově bude stejné? Toho se bojím. Že se nic nezmění...

V mém starém "tam" opravdu nebylo nic. Bydleli jsme na jednom z nejpřeplněnějších sídlišť, a vybavení? Takový ten styl z padesátých let, umakartový a po celém sídlišti stejný, ve všech bytech. A jelikož jsme neměli peníze na rekonstrukci, žila jsem v tom od tří let až doteď.
Je mi dvanáct. A to, že jsem devět let bydlela v tom hnusným zapadákově, se na mě podepsalo. Všechno to chmurný a okolí, doma, ve škole, venku, způsobilo, že se bojím. A ne pavouků, tmy nebo smrti. Bojím se změn.
Bojím se toho, že do třídy přijde nová holka a že bude ještě horší, než byli spolužačky doteď. Bojím se, že nás dostane nová třídní a že bude taky ještě horší, než byla ta doteď. Bojím se, že táta dostane nový zaměstnání, a že bude dostávat mnohem míň peněz než teď, což bude vést k jeho stavu špatný nálady, a že bude zase nevrlej, a že to bude horší, než to bylo doposud. A to, čeho se nejvíc bojím, to je stěhování.
Zoufalství, že všechno bude horší, to je můj denní chleba. A nevím, jestli jsem to v sobě měla už od narození, nebo jestli to bylo všechno životem a okolnostmi od těch pitomých tří let. Tak či tak, ten pocit ve mě pořád byl.

"Zlato, jsme tady!" Zvolala radostně máma. Skutečně. Naše stará oktávka zastavila."Pojď broučku, ukážu ti, kde budeme bydlet," vyzval mě radostně táta a já vystoupila z auta.
Bylo to naprosto úžasný. Měli jsme malej řadovej domek se zahradou. Všude rostlo ještě po bývalém majiteli spousta okrasnejch květin, byla tam taky jedna jabloň, na níž se červenala červená jablka. Nábytek uvnitř byl útulný, spousta dřeva a jasných barev - oranžové a zelené. Vprostřed chodby se tyčily točité schody. S nadšením a napětím jsem po nich vyběhla a rázem jsem spatřila ten nejhezčí pokoj, který kdy mohl existovat.
Byl to pokojík v podkroví, stěny byly natřeny nažluto a podlaha byla ze světlého dřeva. Vedly odtud dvoje dveře - jedny do koupelny (se zelenými kachličkami a sprchovým koutem) a druhé do šatny (s velkou skříni až ke stropu a spoustu věšáků). Vybavení celého pokojíčku bylo do právě takového dřeva, jako byla podlaha, až na závěsy, koberec a židli.
"Tati!" vykřikla jsem a vrhla se mu kolem krku. "To je úžasný!" Jsem rád, že se ti to líbí, zlato, vybíraly jsme to s mámou, a ona říkala, že se ti to bude jistě líbit." Usmál se. "Nechám tě tady samotnou, musím jít ještě dobalit věci." A vytratil se.

Milý deníčku,
Tolik se toho změnilo. Z toho nejhoršího možného se stalo to nejlepší. Je to tu naprosto skvělý.
A víš co? Už ve mně není. Kdo? Přece Zoufalství! Vyhnala ho radost a štěstí, a je to jedině dobře. Snad už se nikdy nevrátí, užila jsem si ho víc než dost.
Tvoje šťastná, přešťastná Petra.




 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lilly Lilly | E-mail | Web | 5. února 2012 v 12:24 | Reagovat

Zaujímavé. A krásne. Dobre sa mi to čítalo, píšeš naozaj pekne :)

2 Holka v nadějích... Holka v nadějích... | Web | 5. února 2012 v 12:31 | Reagovat

Úžasný příběh... :-) moc se mi líbí.. :-)

3 Ebolin Ebolin | Web | 5. února 2012 v 12:47 | Reagovat

Jo, tak to je dobrý :)
Určitě svou povídku uvidíš ve výběru témat :)

4 sp-girls sp-girls | E-mail | 5. února 2012 v 13:16 | Reagovat

To je o tobě? Nebo jsi to vymyslela? Je to vážně hezký :)

5 miss-dandelion miss-dandelion | Web | 5. února 2012 v 13:16 | Reagovat

Dáji, to je úžasný! První mě mírně odrazovala dýlka povídky, ale nakonec nelituju, protože jak jsem se začetla, nepustila. Až na pár pravopisných chybiček je to dokonalý! A jak z tak ponurýho tématu týdne vyplynula nádherná optimistická povídečka. :) To se mi na tom líbilo snad nejvíc. :) Klobouk dolů. Jsi čím dál tím víc lepší spisovatelka. ♥

6 miss-dandelion miss-dandelion | Web | 5. února 2012 v 13:17 | Reagovat

[4]: Nn, je to vymyšlený. :)

7 dreaming-girl dreaming-girl | Web | 5. února 2012 v 13:22 | Reagovat

[1]: Děkuji, jsem vděčná za tvůj názor :-)
[2]: Skutečně? Tak to jsem ráda... :-)
[3]: To mi nějak moc věříš... :-)
[4]: Je to vymyšlený... :-)
[5]: Njn, pravopisný chyby... :-) Mě taky odrazujou dýlky povídek, ale... Jsem ráda, že jsi se začetla :-)
[6]: To je... :-)

8 Satine Satine | Web | 5. února 2012 v 13:31 | Reagovat

Další potvrzení, že umíš psát. Četlo se mi  to fakt dobře, fajn povídka. :)

9 Revalation Revalation | E-mail | 5. února 2012 v 15:21 | Reagovat

Krásná povídečka, jsi nesmírně šikovná!

10 Sušenka Sušenka | E-mail | Web | 5. února 2012 v 16:15 | Reagovat

Nádhera... :) ;)
moc krásný... :) ;)tak jsem chtěla napsat nějakou povídku na téma týdne, ale nemám čas... :// nebo je to lenivost? :O :/

11 ♥Crazy_Luc♥ ♥Crazy_Luc♥ | Web | 5. února 2012 v 16:29 | Reagovat

Skvělé:)

12 Dannůš Dannůš | Web | 5. února 2012 v 16:45 | Reagovat

pěkné :)

13 dreaming-girl dreaming-girl | Web | 5. února 2012 v 17:21 | Reagovat

[8]: Skutečně? To mě velmi těší... :-)
[9]: Když myslíš... :-P :-)
[10]: Díky... S lenivostí mám taktéž zkušenost... :-P
[11]: A komentář mi sem asi nedáš, co? :-//
[12]: Hele nejste vy dvě dvojčata?? :-//

14 ... ... | Web | 7. února 2012 v 12:54 | Reagovat

Pěkně se to četlo.Ale takový štěstí má bohužel málokdo..jestli vůbec někdo

15 dreaming-girl dreaming-girl | Web | 7. února 2012 v 20:06 | Reagovat

[14]: Díky... :-) Máš pravdu - je to výjimečný. Ale já jsem chtěla dobrý konec... :-)

16 Christie May Christie May | Web | 26. února 2012 v 15:13 | Reagovat

Krásný příběh, hlavně ten pozitivní konec. :) Ten strach ze změn moc dobře znám, pamatuji si ten svůj když jsme se stěhovali, ale já pak byla zoufalá ještě půl roku. Naštěstí je to pryč a ten konec je taky šťastný. Díky tomu všemu se mi byl ten článek hrozně blízký. Je umění dokázat se přiblížit čtenářům! ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama